„Neodpoutávej se nikdy od svých snů! Když zmizí, budeš dál existovat, ale přestaneš žít.“ Mark Twain

pátek 24. února 2012

Moje výrobky

Není to tak dávno, co jsem objevila pedig a zjistila jsem, že mi pletení docela jde a hlavně, že mě to baví. Nerada tvořím jednu a tu samou věc pořád dokola. Snažím se pokaždé plést něco nového. I když se o to snažím, nemám žádný výrobek stejný. Každý je originál a vždy je to úmysl. :-)

rybka "Oranžovka dárková"
Jedna moooc šikovná paní patchworkářka si přála k narozeninám látky. Přemýšlela jsem, jak je originálně zabalit. Pak jsem si vzpomněla na rybku v jedné knížce a zkusila ji vytvořit. Na to, že se jedná o první pokus s barevným pedigem, nevypadá zle. Mám z ní obrovskou radost. A hlavně...do její tlamičky se vešlo vše.
madeira
Pár pokusů madeirové zavírky. Vypadá efektně, ale není vůbec složitá.
"kabátek" pro zeleného krasavce
Na přání vytvořený obal na kytku. Poprvé jsem si zkusila diamantovou vazbu.
keramický talíř
Keramické talíře od Ivy Flídrové hrozně ráda oplétám. Baví mě dodat talíři konečnou podobu.
Pichláček a Bagetka
Pichlavé košíky dělám ráda. U bagetky jsem zkusila pletení s provazem z mořské řasy.
první pokus o obr košík
Původně jsem chtěla zkusit diamantovou vazbu, ale nějak mi to podle návodu nešlo. Tak vznikl tenhle vzor.
mini košíčky
Mini košíčky jsem motala pro kolegyně do práce. V košíčku pak dostaly dobrůtky.

Upletla jsem toho daleko víc. Ale rozdala jsem je dříve než vyfotila. :-)   Někdy příště .....





















pondělí 20. února 2012

Opletený keramický talíř

Hotovo!!! Keramický talíř už má svůj "kabátek". Jako obvykle jsem několikrát rozplétala uzavírku. :-)




i se skvělou cukřenkou :-)


Konečně jsem se opletla keramický talíř, který už delší dobu ležel doma. Zbývá dokončit pořádně zavírku, začistit.


neděle 12. února 2012

Tkané koberečky


Toto jsou koberce-hadráky, které utkala p. Světlana Hejnová z Fleru. Moc šikovná paní. Koberce jsou příjemné a chodba hned vypadá útulně.

pátek 10. února 2012

Můj chlupáč


Vždycky jsem chtěla mít psa, ale nemohla jsem se rozhodnout pro konkrétní rasu. Jedna dobrá víla mě přesvědčila, že nejlepší a nejvděčnější jsou pejsci z útulku. Původně jsem se jela do útulku jen podívat. Všichni pejsci byli krásní, roztomilí...ale pak jsem uviděla JEHO...a věděla jsem, že to je ten pravý. Pořád mě k němu něco táhlo.  Z toho dne si skoro nic nepamatuji. Vzpomínky mám jakoby v mlze. :-) Můj chlupáč se jmenuje Ben, je obrovský mazel. Změnil mi život...k lepšímu. Miluji naše rituály i jeho oblizovací mánii. Občas si připadám jako jeho lízátko. :-) Ben je moje chlupaté zlatíčko.