Sobota 28.7.
Máme sbaleno a vyrážíme na Letní výcvikový tábor pro začátečníky a štěňata do Heroltic u Tišnova. Odpoledne jsme dorazili na místo a hned vidíme spoustu psů. Zítra ráno bude organizované volné pobíhání psů (smečka). Přemýšlím, jestli se zúčastníme. Jsem na rozpacích a rozhodnutí nechávám na ráno.
Neděle 29.7.
Vstáváme dřív, abychom stihli ranní venčení. V 7.30 jdeme na smečku. Stejně bychom to jednou zkusili. Ben byl ze začátku trochu zaražený. Po chvilce slyším štěkot. Koukám, že se mele berňák Dante a pod ním je můj prďola. Cvičitelé přiběhli a odhazovali další psy, kteří se přišli podívat, co se děje. Nervy mi pracují na plné obrátky. Když je oddělili, šel si každý pes po svém. Ben šel za chvíli okolo Danteho. Čichl si k němu, jenže jemu se to nelíbilo a byla opět rvačka. Rvačka je silné slovo. Spíš platí mnoho povyku pro nic. Pak Ben chodil kolem a občichával. Nakonec se šel schladit do potoka. To už pomalu smečka končila. Ostatní si začali přivolávat psy, když se od potoka ozval opět štěkot – Ben a další 2 psi měli menší výměnu názorů.Vyváleli se ve vodě a bahně, bílý pes Art už nebyl bílý. Ben byl tak unavený, že ke mně přišel bez problémů. Uf, byly to nervy, ale máme první smečku za sebou.
 |
| po společné koupeli v potoce |
V 9 hod. nás čeká parčíček. Což znamená, že na vyhrazeném prostoru chodí lidé se psi a míjí se. Chodí se různými směry. Cílem je zvykat psa na přítomnost jiných čtyřnožců, učit psa chodit s prověšeným vodítkem a za každé prověšení jej chválit. Chodí se osmičky, mění se směry, chodí se za sebou, prochází se uličkou, kdy psi jsou hodně blízko u sebe. Končí se postavením do kruhu a prochází se slalomem kolem ostatních psů apod.
Dopoledne byl výcvik, tentokrát bez psů.:-) Páníčci se učili jak a kdy správně chválit, jak by měl znít zákaz, jak správně zacházet s pamlsky, něco málo o základních povelech. Odpoledně začal trénink poslušnosti. Začínalo se mým oblíbeným L přivoláním. Ben byl pro jistotu na vodítku. Bylo na něm vidět, že jej spíš zajímá čichání a ne já. Ale pár světlých okamžiků bylo. Musíme trénovat v klidu v chatce. Jednou přivolání budeme mít. Po dnešku je Ben psychicky vyčerpaný, na radu odpolední smečku vynecháváme. Večer je povídání na téma – vůdce smečky.
 |
| a jde se do hajan |
Pondělí 30.7.
Rána jsou stejná, rychle vyvenčit, v 7.30 jdeme na smečku. Ben si běhal a po chvilce začal provokovat menšího psa Greye. (Grey je pes přibližně stejně starý, Slovák J, z útulku a je hrozně podobný Benovi, je jen o něco menší. Včera na odpolední smečce jsem si myslela, že mi Beňour zdrhnul z chatky. Až po chvilce jsem zjistila, že to není on, ale jiný jemu hodně podobný pes. Jeho majitelky Janka a Věrka usoudily, že Ben je Greyův bratranec. To mu zůstalo. S Greyem jsou tu už podruhé a prý udělal hodně velký pokrok. Jsou pro mě „chodící motivace“.)
 |
| Grey |
 |
| Ben |
Když oddělili Bena a Greye a pár další psů od sebe, prošel Ben kolem berňáka Danteho a ani si ho nevšiml. Za chvíli Bena ztrácím z dohledu. Najdu ho, jak si čichá u chatek. Když jsem na něj zavolala, přišel ke mně. To mě hrozně potěšilo. Pochválila jsem ho a abychom to zakončili dobře, šli jsme přečíst zprávy v okolí.
V 9 hod. byl parčík. Chvíli trvalo než šel aspoň na trochu prověšeném vodítku. Později se trošku uklidnil a já věděla, že to půjde.
V 10 hod. následoval výcvik poslušnosti. Ben není pořád ve své kůži. Smečka i parčík jsou pro něj dost psychicky náročné. Občas čichal a moc nevnímal. Ke konci jsme měli ukázat, jak si hrajeme se psem. Vzala jsem oblíbený uzlík a dělám opičky, tahám jej po zemi a Ben nic. Už mi blesklo hlavou, no tak ani to už nepůjde. Najednou se s Benem něco stalo a on se začal se mnou přetahovat. Pavel koukal, že nějak ožil a oba jsme nechápali, co se stalo. Byli jsme jediní z naší skupinky, kteří si normálně hráli. Večer jsme se dozvěděli, že musel jeden manželský pár odjet, protože jim začaly hárat feny. Možná to byl důvod, proč Ben pořád rejdil nosem po zemi. Po večeři byla další přednáška – zdravotní péče o psa.
Úterý 31.7.
Další ranní smečka. Nějakou dobu se Ben držel u mě. Pak objevil nějakou fenku a rozběhnul se za ní. Chvíli ji honil. Při honičce se objevil u Buddyho (13měsíční štěně novofoudlandského psa) – a pustil se do něj. Jak byl v ráži ještě to na pár dalších psů zkusil, když moc nereagovali, odešel si občichávat. Opět přiběhl na přivolání a šli jsem se projít. Koukala jsem, že ho ostatní psi dvakrát nezajímali.
Dopoledne odjela většina lidí na přehradu zkoušet vodní práce se psem. Ostatní měli svůj program. Hráli jsme se psy hry – převlíkli jsme se a pes nás měl poznat jen po hlase, psi rozpoznáváli předměty, hledali pamlsky.
Odpoledne jsme si mohli vyzkoušet nějaký psí sport. Vybrala jsem dogdancing. Moc se mi to líbilo. Naučili jsme se pár triků, které můžu trénovat i jinde a zabavit Beňulu. Takže víme jak na otočku psa kolem své osy, jak obcházet levou i pravou nohu psovoda, jak na obejití pána. Umíme otočku doleva, otočku doprava, prošení (pes sedí a přední tlapky má zvednuté), stoj na nohou, dávat packy (musíme ještě natrénovat dávání pacek na nohy). Ben umí i couvat, válet sudy, udělat mrtvolku, poklonu. Nejsložitější mi přišel slalom, kdy se pes při chůzi psovoda proplétá mezi nohami, a to i dopředu a dozadu. Ukázali nám jak naučit psa, aby z povelu sedni prošel kolem nohy psovoda a sedl si mezi nohy a následně šel i s psovodem dopředu i dozadu. Šlo nám to a byla u toho zábava. Prďola vypadal spokojeně. Taky neměl jiný důvod, dostával pamlsky a byl neustále chválený. Úžasné na tom bylo hlavně to, že jsme cvičili v kruhu, vedle nás seděl berňák Dante a Ben si nevšímal ostatních psů, ale vnímal mě. Sem tam omrknul dění vedle, ale bez problémů se nechal namotivovat na pamlsek a mohli jsme pokračovat. Tohle byl obrovský posun. Nikdy se mi to předtím nedařilo.
Jeden pán se mě během dne přišel zeptat, co mám za rasu psa, že je to ostrý pes. Musela jsem se smát, když jsem mu říkala, že je to kříženec. Divil se, protože o kousek dál stál stejný pes jen v menším vydání. Nakonec jsme s Jankou a Věrkou vymyslely název rasy. Ben a Grey jsou Greybrown von Heroltice. Pavel říkal, že spíš by měli být Socky teriér. No s tím jsme nesouhlasily. JVečer byl táborák.
Středa 1.8.
Dnes je volný den. Psi mají odpočívat. Smečka ráno nebyla. Dopoledne je jen výcvik poslušnosti. Ode dneška s námi cvičí Anička. Na přivolání Ben nereaguje, za trest jsem se mu musela schovat za chatky, Bena Anička uvázala k jiné chatce. Po chvilce čekání ani druhý pokus nevyšel. Odcházím se schovat. Později, kdy ostatní natrénovali přivolání, jsme zkusili třetí pokus. Páááni – Ben nabral směr ke mně a letěl. Super! Pak mi kamarádka řekla, že sledoval, kde jsem, byl trošku nervozní až se z toho …… J Jinak ostatní povely nám v rámci možností šly. Doma budeme vše opakovat, zdokonalovat a prodlužovat odložení.
Odpoledne jsme hráli hry se psy – autobus, kdy psi byli uvázaní a páníčci dělali autobus, do kterého vždy nastoupil nějaký pes a nechal se pohladit a jako se s námi svezl, pak jsme udělali hada z lidí a pes prolízal mezi nohami, takový tunýlek. Nejvíce legrace bylo, když měli tunelem probíhat berňáci Dante a Max.
Později odpoledne naše čtyřka problémových psů – Monthy chodský pes, Yorrik něm.pinč, Grey a Ben kříženci -šla na společnou vycházku. Všichni čtyřnožci měli pro jistotu náhubky. Procházka dopadla nad očekávání výborně. Večer nebyla přednáška. Místo společenských her jsem si povídali s Pavlem. Janka a Věrka se mu byly pochlubit, jak jsme zvládli společný výlet. Podle Pavla se velký šedý (Ben J) bojí. Usuzuje to z jeho chování na smečce. Neví, jak má na ostatní psy reagovat, je nejistý a nemá nejspíš vytvořené vazby s ostatními psy. Nedokáže na jemné náznaky psů reagovat. Říkal, že to s ním půjde, sice to bude trvat delší dobu, ale spraví se. Po setmění je noční bojová hra, ale my jdeme do hajan.
 |
| na břehu řeky Svratky... |
Čtvrtek 2.8.
Ráno jsme šli na smečku. Ben si vyříkával věci z minula s Buddym. Pavel mi pak řekl, že bylo vidět, že Beňula včera víc odpočíval. Parčík mě překvapil. Zírala jsem, že Ben šel bez nějakých velkých problémů, sem tam i na mě očkem kouknul a sledoval. Tohle jsou přesně chvíle, kdy jsme strašně šťastná a vím, že všechno časem půjde.
Dopoledne výcvik poslušnosti. Chůze u nohy nebyla špatná, hráli jsme si s uzlíkem a dokonce šlo i přivolání a to na louce, kde byla spousta rušivých věcí (chataři, další psi v dáli, myšky, krtci). Ben na přivolání, i když na delším vodítku přišel. Hrozně mě to potěšilo a člověk by se radostí i rozbrečel. Vypadá to, že mu včerejší separace pomohla. J
 |
| vypadne ten pamlsek nebo nevypadne? |
Odpoledne jsme mohli vyzkoušet, jak naši psi reagují na různé povrchy – schody, přes bedýnky, krabice s balonky, přes kruh, po žebříku, lehátku, miskami s vodou a na improvizované kladině vytvořené s pinpong.stolu a dvou sít. Mohli jsme vyzkoušet i překázky z agility. Zkusili jsme áčko, houpačku. Ben ani nepostřehl, že se zhoupnul J. Tak byl natěšený a rychlý. Nejvíc mě pobavil v tunelu. Normálně ho probíhá velkou rychlostí. Ale tentokrát si lehl dovnitř a odmítal se hnout. Je fakt, že není hloupý pes a venku pálilo sluníčko. Cvičitelka říkala, že tohle ještě neviděla. JMusela jsem vlézt do tunelu a ani to s ním nehlo. Jen se vytočil a šel na druhou stranu, pak teda za mohutného povzbuzování přišel hoooodně pomalu a nechal se vytáhnout. Je to číslo a rozhodně nemůžu říct, že bych se s ním nudila. J
Později odpoledne byla přednáška o psím strachu, později povídání o klikru. Bylo to hodně zajímavé a inspirující. Klikr mám a budeme to muset vyzkoušet.
Pátek 3.8.
Ráno smečka. Ben se drží u mě a nechce se mu mezi ostatní psy. Odháním ho od sebe. Nakonec se vydal ke psům. Pár jich minul a narazil na Buddyho J, což skončilo chumlem psů. Chvilku byl Ben mezi ostatními a pak opět zmizel a šel si číst zprávy. Víc než psi ho zajímá, jak si má sundat náhubek. Na zavolání přiběhl a my odešli ze smečky dřív a šli se projít. Dopoledne byly hry – schovka (pán se schoval pod deku mezi další 2 dobrovolníky a pes měl pána najít). Hráli jsme mrazíka a cukr káva limonáda…. Opět jsme se dost pobavili. Odpoledne byly další hry se psy. Bena jsem už nechala v chatce, zdálo se mi, že je nějaký unavený a nesvůj. Na podvečerní vycházce přibíhal na každé mé přivolání. Občas po mě i mrkne očkem a sleduje co bude. Bude ještě poslední smečka. To si nesmíme nechat ujít.
 |
| na louce |
Na poslední smečce se Benovi vůbec nechtělo odejít ode mě, pořád jsem ho měla za sebou. Což bylo fajn, ale já chtěla, aby šel mezi ostatní psy. Odcházela jsem od něj pořád pryč, a pak koukám, že se chodí schovávat za nohy jiných lidí. Párkrát zdrhnul za chatky. Několikrát jsem ho dotáhla zpátky mezi psy. Nezapojil se do žádné rvačky, byl jak vyměněný. Na chvíli jsem ho ztratila z dohledu, šla jsem se podívat kde je a našla ho za bránou. Jelo auto, ale jemu to bylo fuk. Když jsem na něj zavolala, přiběhl a já si v tu chvíli řekla - sláva, mám přivolání! Mezi psy se mu už nechtělo, tak jsme odešli pročíst novinky v okolí.
Večer bylo vyhodnocení. Říkali, že Ben udělal pokrok, že je to fajn pes, že je hodně šikovný. Když se s ním bude správně zacházet, správně motivovat na pamlsky a povzbuzovat, že to bude super pes.
 |
| výcvik je strašná sranda |
Myslím, že se někdy opět v Herolticích objevíme. Na Benovi už teď vidím maličké změny v jeho chování. Je fakt, že vše souvisí i se změnou ve mně. Odjíždím nabitá energií i když …. unavení jsme oba já i pes. J
